Patrik Pavel

Loni v létě jsem poprvé jela na tábor. Byli jsme na Šumavě u přehrady Lipno. Tábor nebyl moc velký, u lesa bylo postaveno 12 nových chatiček. Bylo tam 48 dětí a 10 dospělých. Jeli jsme na tábor společně s Aničkou, mojí kamarádkou ze třídy. Aničce je také 9 let, má blonďaté vlasy na ramena a je s ní veliká legrace.

 Hnedka první den, co nás rodiče autem přivezli, nás hlavní vedoucí rozdělila do chatiček. V každé byly 2 palandy, noční stolek a dvě skříňky.

Zapomněla jsme říci, že celý tábor byl sportovní. Každý den jsme měli podnikat výlety na kole, na kolečkových bruslích, na lodičkách nebo pěšky chodit a běhat v lese. Hned druhý den nás čekal výlet na kole do velkého kopce. Zrovna jsme měla nové kole po kamarádovi Matějovi, na kterém jsem nikdy předtím nejela. Nevěděla jsem, že toto kolo má rozbitý držák na pití. Když jsem zrovna sjížděla ten největší kopec dolů, lahvička mi vypadla pod kolo a já jsem jen tak tak zabrzdila.

Jedné noci se strhla děsivá bouřka. Byli jsme zavření v chatkách a oblečení jsme byli v pyžamu. Šišky nám padaly na střechu a my se bály, že na nás spadne strom. Bylo to strašidelné i proto, že přestal fungovat signál mobilních telefonů.

Následující den vysvitlo sluníčko a nás čekal výlet na kánoi. Dostali jsme s Aničkou dohromady 1 kánoi. Nikdy jsem předtím nepádlovala bez dospělých. Vážně jsme se snažily a stejně jsme skončily s kánoí ve vysokém rákosí.

Poslední den jsme jeli vlakem k pramenu Vltavy. Je neuvěřitelné, jaký potůček doteče jako široká řeka k nám do Prahy. Nazpátek jsme šli pěšky lesem. Hráli jsme si cestou hry, lezli jsme do tunelu, malovali jsme obrázky, obtahovali jsme zvířata. Na táboře to bylo legrační, ale také někdy náročné. Naučila jsem se také spoustu nových věcí . Umím teď jezdit na kole i na kolečkových bruslích lépe. Také jsem si našla nové kamarádky. Už se těším na další prázdniny a na nové zážitky.

Doporučuju!

Funny - chybějící vokurka se dá pořídit na tričku tady :-)

Tak se plácnu přes kapsu :-) a jdem do sasazu oslavit moje lednové narozky. Já poprvý na jídlo (před lety už jsem tam byl na koncertě Macy Gray, mimochodem tenkrát na tom svým koncertě taky slavila narozeniny)

https://cs-prague.sasazu.com/

Děti se taky těšej. Maj tam xboxy!

Vyslechnuto na Českém rozhlasu. Zhruba: “Emoce jsou velmi jednoduše přenositelné. V případě strachu, blbé nálady (no vida, už mluvím jak prezidenti, v další volbách jdu do toho) vzniká panika.” Špatná zpráva.

Dobrá zpráva pro emoce pozitivní.

PS pokus: Pusťte řidiče z vedlejší ulice, pokud jedete po hlavní ulici v koloně. Pak ho pozorujte, třeba na nějaký delší ulici, kde vidíte před sebe - 90% těchto řidičů pustí další řidiče z vedlejších ulic (moje zkušenost).

A řekl: Chytrý člověk přesně ví, v každé chvíli svého života, co má udělat, jak se zachovat. Moudrý člověk ví, na co se má vysrat.”

Už se umím taky na dost věcí vykašlat, vždycky jsem chtěl mít všechno pod kontrolou, nejlépe si všechno udělat sám. A mohla se ze mě stát žába na prameni - spoustu práce už jsem předal druhým.

Leoš Mareš pro časopis Instinkt, únor 2012